Tradice české známkové tvorby: Karel Svolinský (1896 – 1986)

Katalogové číslo 0873
Typ známky Příležitostná poštovní známka
Datum vydání 20.01.2016
Cena/nominále 13,00 Kč
Tiskové listy á 50 ks známek
Rozměr v mm 40 x 23
Výtvarný návrh Zdeněk Netopil
Stav skladem
Přejít do eShopu

Námět

portrét K. Svolinského dle fotografie zapůjčené z Poštovního muzea (foto: Tomáš Vosolsobě kolem roku 1977), dále je na známce kolážově použito fragmentů z knižních ilustrací (Český rok, Rostliny, rok cca 1948) a poštovní známky (Morava-Těšínsko r. 1947).

Karel Svolinský (14. 1. 1896, Svatý Kopeček u Olomouce – 16. 9. 1986, Praha) byl významný český malíř, grafik, ilustrátor, typograf a tvůrce písma, scénograf a vysokoškolský pedagog.

V letech 1910–1916 se v Praze vyučil řezbářem. Ve studiu pokračoval od roku 1919 na UPŠ v Praze. U Štěpána Zálešáka studoval malbu a grafiku (1919–1921), u Bohumila Kafky sochu (1921). Po úrazu se zaměřil především na grafiku a nástěnnou malbu, kterou mezi lety 1922–1927 studoval u Františka Kysely. Od roku 1945 působil na téže škole jako vedoucí pedagog Speciálního ateliéru užité grafiky.

Těžištěm jeho tvorby je kresba inspirovaná lidovými tradicemi, folklórem a přírodou. Kromě kresby se věnoval především volné a užité grafice (Ex libris, plakáty, bankovky, známková tvorba), při jejíž tvorbě experimentoval s grafickými technikami. Typickou grafickou technikou je pro něj dřevoryt a dřevořez (související s jeho vyučením řezbářem). Vynikal také v knižní grafice a ilustraci. Navrhoval gobelíny, byl úspěšným scénografem a především autorem návrhů několika monumentálních realizací: 1930–1931: návrh vitráže pro rodovou kapli Schwarzenbergů v Chrámu sv. Víta v Praze, 1949–1954: návrh nové podoby Olomouckého orloje ve stylu socialistického realismu (ve spolupráci se svou manželkou, sochařkou Marií Svolinskou se na realizaci také podílel sochař Olbram Zoubek).

Scénografické výpravě se věnoval od roku 1940, kdy jej pozval do Národního divadla v Praze dirigent Václav Talich k realizaci Dvořákova Jakobína. Později pohostinsky realizoval výpravy převážně pro český operní repertoár jak v Praze, tak ve Státním divadle v Brně, v Olomouci, Plzni a dalších městech. Pohostinsky připravil výpravu Janáčkovy Její pastorkyně i pro Vídeňskou státní operu (1968).

Ilustroval celou řadu knih (k nejznámějším patří např. čtyř­svazková publikace Český rok Karla Plicky a Františka Volfa, 1944–1960) a obálek hudebnin (např. B. Smetany, L. Janáčka, Z. Fibicha). Roku 1925 byl vystaven jeho slavnostní tisk Máchova Máje (pro nějž navrhl původní typografické písmo a vytvořil celou řadu ilustrací) na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži. Po tomto úspěchu vydal u anglické firmy Monotype svůj skript Wenceslas (1933). Zabýval se též tvorbou plakátů, poštovních známek, exlibris, bankovek aj. Vytvořil i celou řadu barevných vitráží, mozaik a maleb na sklo. Od roku 1935 byl členem SVU Mánes a čestným členem SČUG Hollar.

Je považován za pokračovatele mánesovsko-alšovské tradice v českém výtvarném umění.

Známka je vydána v úpravě tiskového listu i známkového sešitku s 8 známkami a 4 kupóny.

Způsob tisku

plnobarevný ofset